
From Heartbreak to Healing: A Prague Winter's Tale
FluentFiction - Czech
Loading audio...
From Heartbreak to Healing: A Prague Winter's Tale
Sign in for Premium Access
Sign in to access ad-free premium audio for this episode with a FluentFiction Plus subscription.
Marek se díval z okna svého pražského bytu.
Marek was looking out the window of his Prague apartment.
Venku padal sníh a pokrýval ulice křišťálovým závojem.
Snow was falling outside, covering the streets with a crystalline veil.
Byl Valentýn a Marek si přál jediné – zapomenout.
It was Valentine's Day, and Marek wished for only one thing—to forget.
Jeho sestra Ivana však měla jiný plán.
However, his sister Ivana had a different plan.
„Pojď, Marek,“ zavolala Ivana vesele.
"Come on, Marek," Ivana called cheerfully.
„Uvidíš, jak je město krásné v zimě, a na starosti zapomeneme.
"You'll see how beautiful the city is in winter, and we'll forget our worries."
“Neochotně si Marek oblékl teplý kabát a šálu.
Reluctantly, Marek put on a warm coat and scarf.
Jeho srdce bylo těžké po rozchodu, ale Ivana věděla, jak ho rozveselit.
His heart was heavy after the breakup, but Ivana knew how to cheer him up.
Zvedla ho z gauče a během chvíle spolu byli venku.
She lifted him off the couch, and in no time, they were outside together.
Prošli poklidnými ulicemi až ke Karlovu mostu.
They walked through the quiet streets to Charles Bridge.
Most byl pokrytý sněhem a věže se tyčily proti ocelově šedé obloze.
The bridge was covered in snow, and the towers loomed against the steel-gray sky.
Ivana se usmála.
Ivana smiled.
„Tohle je magie města.
"This is the magic of the city.
Cítíš ji?
Can you feel it?"
“Marek nasál chladný vzduch a povzdechl si.
Marek inhaled the cold air and sighed.
„Přál bych si, abych to viděl.
"I wish I could see it.
Ale snažím se.
But I'm trying."
“Na mostě potkali Petru, tajemnou cestovatelku s fotoaparátem zavěšeným kolem krku.
On the bridge, they encountered Petra, a mysterious traveler with a camera hanging around her neck.
„Ahoj,“ řekla přátelsky.
"Hello," she said friendly.
„Mohla bych vám udělat fotku?
"Can I take a picture of you?
Tento den je příliš krásný na to, aby zůstal nezaznamenán.
This day is too beautiful not to be recorded."
“Ivana se usmála.
Ivana smiled.
„Ano, to by bylo skvělé!
"Yes, that would be great!"
“Petra zamířila objektiv na sourozence.
Petra aimed the camera lens at the siblings.
Marek, zpola neochotně, přikývl.
Marek, half reluctantly, nodded.
„Prosím,“ řekl nakonec.
"Please," he said finally.
„Ale nejsem si jistý, zda chci vzpomínky na dnešek.
"But I'm not sure if I want memories of today."
“Ivana se obrátila k bratru.
Ivana turned to her brother.
„Marek, je čas pustit minulost.
"Marek, it's time to let go of the past.
Už je všechno za námi.
Everything is behind us now."
“Petra je poslouchala.
Petra listened to them.
„Zdá se, že máte co na srdci, Marek.
"It seems you have something on your mind, Marek.
Chcete si promluvit?
Do you want to talk?"
“Marek váhal, ale nakonec souhlasil.
Marek hesitated but finally agreed.
Otočil se k Petře a začal vypravovat o svém zlomeném srdci.
He turned to Petra and began to talk about his broken heart.
Snášel se sníh a kolem nich panoval klid.
The snow was falling, and a calm surrounded them.
Petra pozorně poslouchala, zatímco Ivana je oba sledovala.
Petra listened attentively while Ivana watched them both.
„Máš pravdu,“ přiznal Marek nakonec.
"You're right," Marek admitted at last.
„Možná je čas jít dál.
"Maybe it's time to move on."
“Ivana se usmála a zvedla svůj mobil.
Ivana smiled and raised her phone.
„Udělejme památku na tento okamžik,“ řekla a Petra znovu připravila foťák.
"Let's make a memory of this moment," she said, and Petra prepared the camera again.
Zachytila jejich smích, jejich otevřenost a snášející se sníh.
She captured their laughter, their openness, and the falling snow.
Když se loučili, Marek poděkoval Petře.
As they parted, Marek thanked Petra.
Cítil se o něco lehčí.
He felt a bit lighter.
„Díky, že jsi mě přiměla přijít, Ivano,“ řekl Marek, když se vrátili na začátek mostu.
"Thanks for making me come, Ivana," Marek said as they returned to the beginning of the bridge.
„Město je opravdu krásné.
"The city is truly beautiful.
A možná Valentýn není tak špatný.
And maybe Valentine's Day isn't so bad."
“Ivana ho objala.
Ivana hugged him.
„Láska je všude, Marek.
"Love is everywhere, Marek.
Stačí ji jen pustit dovnitř.
You just have to let it in."
“A zatímco odcházeli, Marek se ještě jednou ohlédl.
And as they walked away, Marek looked back one more time.
Karlův most zůstával za nimi, ale on už kráčel dál, směrem k novým začátkům.
Charles Bridge was behind them, but he was already walking forward toward new beginnings.