Na hradě Karlštejn bylo vše pokryto bílou vrstvou sněhu.

Everything at Karlštejn Castle was covered with a white layer of snow.

Jiri, Martina a Pavel kráčeli po kluzkých kamenných cestách.

Jiri, Martina, and Pavel walked along the slippery stone paths.

Jiri měl v plánu něco zvláštního.

Jiri had something special planned.

V bundě schovával malou, kulatou krabičku.

He had a small, round box hidden in his jacket.

Byl Velký Valentýn a Jiri chtěl požádat Martinu o ruku.

It was Valentine's Day, and Jiri wanted to propose to Martina.

Pavel vedl skupinu turistů.

Pavel was leading a group of tourists.

Jeho hlas zněl jasně, když vyprávěl příběhy o starobylých zdech a králích, kteří tu kdysi žili.

His voice was clear as he told stories about the ancient walls and the kings who once lived there.

Martina byla zaujatá, poslouchala každé slovo.

Martina was captivated, hanging on every word.

Náhle se Pavel zastavil.

Suddenly, Pavel stopped.

Uchopil se za hlavu, svět kolem něj se začal točit.

He clutched his head as the world around him began to spin.

Pak se sesunul k zemi.

Then, he collapsed.

Všichni kolem ztuhli.

Everyone around froze.

Jiri okamžitě přiběhl k Pavlovi.

Jiri rushed to Pavel.

"Musíme mu pomoct!" volal a hledal mobil.

"We need to help him!" he called out, searching for his phone.

Martina signalizovala ostatním turistům, aby dali prostor.

Martina signaled to the other tourists to give space.

Jiri zavolal záchranku a sledovali, jak se Pavel pomalu probírá.

Jiri called an ambulance and watched as Pavel slowly came around.

Jeho obličej byl bílý jako sníh venku.

His face was as white as the snow outside.

„Omlouvám se,“ šeptal Pavel, „mám... problémy... někdy.“

"I'm sorry," Pavel whispered, "I have... issues... sometimes."

Jiri klečel vedle něj a držel ho za rameno.

Jiri knelt beside him, holding his shoulder.

"To je v pořádku," řekl.

"It's alright," he said.

"Důležité je, že jsi s námi."

"The important thing is that you're with us."

Pavel se opřel o zeď, zhluboka dýchal a poděkoval Jirimu.

Pavel leaned against the wall, taking deep breaths, and thanked Jiri.

Jiriho plány na žádost o ruku byly pozastavené, ale necítil zklamání.

Jiri's plans to propose were postponed, but he didn't feel disappointed.

Naopak cítil klid.

Instead, he felt calm.

Pavel začal pomalu vyprávět, jak mnohdy cítí tlak vést prohlídky a skrývá své problémy, aby nezklamal.

Pavel began to slowly explain how he often feels the pressure of leading tours and hides his problems to not let anyone down.

Pohledy ostatních turistů se změnily z úzkosti na pochopení.

The looks on the other tourists' faces changed from anxiety to understanding.

Po chvíli, kdy se situace uklidnila, Pavel vstal.

After the situation calmed down, Pavel stood up.

„Víte,“ začal, „tento hrad je místem lásky a odvahy.

"You know," he began, "this castle is a place of love and courage.

Vždycky mi připomíná, že být hrdinou může být i jeden malý čin laskavosti.“

It always reminds me that being a hero can be just one small act of kindness."

Jiri se usmál, věděl, že nyní je ten správný okamžik.

Jiri smiled, knowing the right moment had come.

Podíval se na Martinu, vytáhl krabičku a řekl: "Martino, chtěl bych strávit svůj život s tebou, nejen pro chvíle jako tahle, ale pro každý den.

He looked at Martina, pulled out the box, and said, "Martina, I want to spend my life with you, not only for moments like this but every day.

Vezmeš si mě?"

Will you marry me?"

Martina se usmála, slzy na krajíčku, a přikývla: "Ano, Jiri, na vždy."

Martina smiled, tears at the corner of her eyes, and nodded: "Yes, Jiri, forever."

Tím Jiri pochopil, že opravdová láska je více o společných chvílích, pomoci druhým, a že Valentýn může mít mnohem hlubší význam než jen hmotné dárky.

In that moment, Jiri realized that true love is more about shared moments, helping others, and that Valentine's Day can have a much deeper meaning than just material gifts.