Zimní vítr foukal přes náměstí malé české vesnice.

The winter wind blew across the square of a small Czech village.

Trh byl plný, i když zima byla krutá.

The market was bustling, even though the winter was harsh.

Stánky stály jeden vedle druhého, zaplavené červenými papírovými lampiony a girlandami.

Stalls stood side by side, flooded with red paper lanterns and garlands.

Lidé se procházeli, zahalení v kabátech, a v rukou drželi šálky horké kávy.

People strolled around, wrapped in coats, holding cups of hot coffee in their hands.

Jakub stál před stánkem s pekařem, zamračený.

Jakub stood in front of a stall with a baker, frowning.

Na stole před sebou měl seznam ingrediencí, které potřeboval na výrobu tradičních koláčů podle receptu své babičky.

On the table before him, he had a list of ingredients he needed to make traditional koláče following his grandmother's recipe.

Ochutnal je naposled jako dítě a teď, při svátku Hromnic, se chtěl vrátit do minulosti a zkusit je upéct.

He had last tasted them as a child, and now, during the celebration of Hromnice, he wanted to step back in time and try baking them.

„Můžu vám pomoci, mladíku?

"Can I help you, young man?"

“ zeptal se usměvavý pekař, zabalující teplý chléb do papíru.

asked the smiling baker, wrapping warm bread in paper.

„Vypadáte, že něco hledáte.

"You look like you're searching for something."

“„Ano, snažím se najít některé přísady.

"Yes, I'm trying to find some ingredients.

Jako povidla,“ odpověděl Jakub.

Like povidla," Jakub replied.

Jeho hlas nesl stopu nejistoty.

His voice carried a hint of uncertainty.

Jakub věděl, že povidla byla klíčovým prvkem babiččiných koláčů, ale nikde na trhu je nemohl najít.

Jakub knew that povidla were a key element in his grandmother's koláče, but he couldn't find them anywhere in the market.

Eliska, mladá žena v dalším stánku, si toho všimla.

Eliska, a young woman at the next stall, noticed this.

„Pátráte po něčem speciálním?

"Are you looking for something special?"

“ zavolala.

she called out.

Její ruce byly skvrněné moukou.

Her hands were stained with flour.

Jakub kývl.

Jakub nodded.

„Hledám povidla a nějaké tvaroh.

"I'm looking for povidla and some tvaroh."

“„Ty staromódní koláče?

"Those old-fashioned koláče?

Moje babička je dělala taky,“ řekla Eliska se šibalským úsměvem.

My grandmother made them too," said Eliska with a mischievous smile.

„Vždycky byly nejlepší, když bylo venku chladno.

"They were always the best when it was cold outside."

“Jakub se usmál.

Jakub smiled.

„Přesně tak.

"Exactly.

Chci, aby chutnaly tak jako tenkrát.

I want them to taste just like back then."

“Najednou se k nim připojila Tereza, starší žena s teplým kabátem.

Suddenly, Tereza, an older woman in a warm coat, joined them.

Zjevně měla také obchod v rohu trhu.

She evidently had a stall at the corner of the market as well.

„Já jsem měla vaši babičku moc ráda,“ prohlásila Tereza a vytáhla sklenici s tmavými, hustými povidly zpod svého pultu.

"I really liked your grandmother," declared Tereza, pulling a jar of dark, thick povidla from under her counter.

„Vzala jsem poslední sklenici jejích oblíbených povidel, chtěla jsem si nějaké nechat.

"I took the last jar of her favorite povidla, wanted to keep some myself.

Ale vy byste je měl mít.

But you should have it."

“Jakub byl překvapen.

Jakub was surprised.

„Vy znáte moji babičku?

"You knew my grandmother?"

“ zeptal se ohromeně.

he asked, astonished.

„Samozřejmě, mladíku.

"Of course, young man.

Byla to moc šikovná pekařka.

She was a very skilled baker.

Pokud budeš potřebovat pomoc, neváhej se zeptat,“ řekla Tereza s úsměvem.

If you need help, don't hesitate to ask," said Tereza with a smile.

S povidly a pomocí několika nových přátel se Jakub vrátil domů.

With the povidla and the help of a few new friends, Jakub returned home.

Kuchyň byla brzy plná vůně pečení.

The kitchen was soon filled with the smell of baking.

Koláče se nezdály zcela stejné, jak si je Jakub pamatoval, ale přesto byly vynikající.

The koláče didn't seem quite the same as Jakub remembered, but they were still delicious.

Skoro cítil babiččinu přítomnost vedle sebe.

He almost felt his grandmother's presence beside him.

Koláče nebyly perfektní, ale splnily svůj cíl.

The koláče weren't perfect, but they achieved their purpose.

Jakub si uvědomil, že tradice nejsou jen zachováním minulosti, ale také přizpůsobením se přítomnosti.

Jakub realized that traditions are not just about preserving the past but also adapting to the present.

Díky tomu malému tržnímu knihkupectví, laskavosti přátel a jeho odhodlání se mu podařilo spojit vlastní dovednosti s minulostí.

Thanks to that small market community, the kindness of friends, and his determination, he managed to blend his own skills with the past.

Ten večer při svitu svíček, když si pochutnával na koláčích se svými přáteli, cítil se hrdý.

That evening, by candlelight, as he enjoyed the koláče with his friends, he felt proud.

Získal nový pokoj sám se sebou, a co je důležitější, spojení s babiččinou památkou.

He gained a new peace with himself, and more importantly, a connection to his grandmother's memory.