Jirka, český turista, seděl u pláže v baru v Sunny Beach.

Jirka, a Czech tourist, sat at a bar by the beach in Sunny Beach.

Byla zima, ale Jirka si to užíval.

It was cold, but Jirka was enjoying himself.

Slunce svítilo na prázdné pláži, kde byly zavřené slunečníky.

The sun was shining on the empty beach, where the umbrellas were closed.

Jirka hledal klidné místo, aby se mohl vydat na cesty sám.

Jirka was looking for a quiet place so he could set off on his travels alone.

Vedle jeho lehátka stál nápis v bulharštině.

Next to his sunbed, there was a sign in Bulgarian.

Nepoznal písmena, ale myslel si, že je to pozvánka na lahodnou bulharskou specialitu.

He didn't recognize the letters, but he thought it was an invitation to a delightful Bulgarian specialty.

Přišel k němu Pavel, místní obyvatel, a ukázal na nápis.

Pavel, a local resident, came up to him and pointed at the sign.

"Turnaj!

"Tournament!

Beach volejbal!"

Beach volleyball!"

zamával rukama, usmívaje se.

he waved his hands, smiling.

Jirka se koukl okolo.

Jirka looked around.

"Ano!

"Yes!

Já se přidám!"

I'll join!"

řekl s úsměvem, aniž by pochopil jeho slova.

he said with a smile, without understanding his words.

Dalšího dne se Jirka ocitl na hřišti s malým týmem.

The next day, Jirka found himself on the field with a small team.

Tvořila ho Markéta a další dva Bulhaři.

It consisted of Markéta and two other Bulgarians.

Jirkovi to bylo jedno.

Jirka didn't mind.

Smál se a snažil se porozumět pravidlům.

He laughed and tried to understand the rules.

Markéta, která uměla trochu česky, mu trpělivě vysvětlovala základní údery.

Markéta, who spoke a little Czech, patiently explained the basic strokes to him.

Pravdou bylo, že Jirka nikdy pořádně nehrál volejbal.

The truth was, Jirka had never really played volleyball.

Ale místo toho se bavil.

But instead, he had fun.

Když začal zápas, míč letěl všude možně.

When the match started, the ball flew everywhere.

Jirka běhal sem a tam, skákal a padal.

Jirka ran back and forth, jumped, and fell.

Diváci na pláži ho povzbuzovali.

The spectators on the beach encouraged him.

Pavel a ostatní místní lidé se shromáždili kolem hřiště, povzbuzovali Jirkovu veselost.

Pavel and other local people gathered around the field, cheering for Jirka's cheerfulness.

Každý jeho dotek balonu byl naplněn neočekávanou komikou.

Every touch of the ball was filled with unexpected comedy.

Pak přišel klíčový okamžik.

Then came a crucial moment.

Jirka nešikovně zakopl a zasáhl míč patou.

Jirka awkwardly tripped and hit the ball with his heel.

Míč přeletěl síť a přesně dopadl do rohu soupeřova pole.

The ball flew over the net and landed perfectly in the corner of the opponents' field.

Publikum vybuchlo aplausem.

The audience erupted in applause.

Jirka zvedl obě ruce do vzduchu a smál se.

Jirka raised both hands in the air and laughed.

Nikdy by netušil, že jeho největší úspěch přijde z čiré náhody.

He would never have guessed that his greatest success would come from sheer chance.

Na konci turnaje dostal Jirka obrovský pohár.

At the end of the tournament, Jirka received a huge trophy.

Na štítku bylo napsáno: "Nejlepší duch turnaje".

On the plaque, it was written: "Best Spirit of the Tournament".

Pavel mu přišel podat pohár a společně se Markétou se všichni vyfotili.

Pavel came to hand him the trophy, and together with Markéta, they all posed for a photo.

Jirka si uvědomil, jak krásné je přijmout nečekané situace s úsměvem.

Jirka realized how wonderful it is to embrace unexpected situations with a smile.

Když se Jirka vrátil do svého lehátka na pláži, myslel na to, jak ho dovolená naučila něco nového.

When Jirka returned to his sunbed on the beach, he thought about how the vacation had taught him something new.

Roky se snažil plánovat vše do detailu, ale ta malá chyba mu ukázala, že život může být krásný právě díky spontánnosti.

For years, he tried to plan everything in detail, but that little mistake showed him that life can be beautiful precisely because of spontaneity.

S úsměvem na rtech koukal na slunce za horami a těšil se na další dobrodružství.

With a smile on his face, he looked at the sun over the mountains and looked forward to the next adventure.