Podzimní vítr jemně šustí mezi listy, které pokrývají stezky Krkonoš.

The autumn wind gently rustles among the leaves covering the trails of the Krkonoš Mountains.

Karel a Mirek kráčejí bok po boku, oba zahalení v teplých bundách, jejich dýchání viditelné v chladném vzduchu.

Karel and Mirek walk side by side, both wrapped in warm jackets, their breath visible in the cold air.

Slunce se nesměle schovává za mraky, zatímco dva přátelé stoupají po známé cestě, kterou už mnohokrát prošli.

The sun shyly hides behind the clouds as the two friends ascend the familiar path they've traveled many times before.

Karel se zastaví a rozhlédne se.

Karel stops and looks around.

Tento kout světa má rád, krásné panorama hor, kterými se vinou cesty jako úzké švy.

He loves this corner of the world, the beautiful panorama of mountains, with paths winding through them like narrow seams.

V kapse drží dopis, který mnohokrát přepsal.

In his pocket, he holds a letter he's rewritten many times.

Je to dopis, v němž vyjadřuje, jak důležitý pro něj Mirek je.

It's a letter in which he expresses how important Mirek is to him.

Bojí se, že jeho slova mohou změnit dynamiku jejich přátelství.

He's afraid that his words might change the dynamic of their friendship.

Mirek, s očima oslněnými úžasem nad podzimní krajinou, prociťuje intenzitu okamžiku.

Mirek, eyes dazzled by the autumn landscape, feels the intensity of the moment.

"Podívej se, jak je to nádherné, Karle!"

"Look how beautiful it is, Karle!"

říká nadšeně, zatímco ukazuje na vzdálené vrcholky hor.

he says enthusiastically, pointing to the distant mountain peaks.

Pro něj je důležitá hlavně přítomnost a momentální dobrodružství.

For him, the present and the adventure of the moment are most important.

Jak stoupají výš, Karel přemítá, zda dnes bude ten správný čas.

As they climb higher, Karel ponders whether today might be the right time.

Cítí pochyby, ale také jinou nutnost, touhu po pravdě v jejich vztahu.

He feels doubts but also a different necessity, a desire for truth in their relationship.

Představí si, jak by mohl Mirek reagovat, jak by se jejich přátelství mohlo proměnit.

He imagines how Mirek might react, how their friendship might change.

Na místě oblíbeného vyhlídkového místa, kde oba zůstávají stát a kochají se výhledem, Mirek překvapivě říká: "Víš, Karle, možná se brzy uvidíme méně často.

At their favorite lookout spot, where they both stand and marvel at the view, Mirek surprisingly says, "You know, Karle, we might not see each other as often soon.

Nabídli mi práci v zahraničí."

I've been offered a job abroad."

Karel je překvapený.

Karel is surprised.

Zamrazí ho v zádech, ale také cítí smutek.

A chill runs down his spine, but he also feels sadness.

Najednou se zdá, že by mohl dopis odložit na později, nebo ho snad vůbec nedat.

Suddenly, it seems he might put off giving the letter, or maybe not give it at all.

Mlčky cestují dál, až dorazí na samotný vrchol.

They travel silently onward until they reach the very top.

Dostává se jim pocitu úspěchu; pohled je zde ještě velkolepější.

They feel a sense of achievement; the view here is even more magnificent.

Mirek je nadšený a znovu pohlédne na Karla.

Mirek is thrilled and looks at Karel again.

"Je to úžasné, že jsem tu s tebou."

"It's amazing to be here with you."

Karel to ví.

Karel knows it.

Zde a nyní je pravý čas.

Here and now is the right time.

Pomalu vytáhne dopis a podá Mirkovi.

He slowly pulls out the letter and hands it to Mirek.

"Tohle je pro tebe, Mirek," říká téměř šeptem, ale jeho hlas je pevný.

"This is for you, Mirek," he says almost in a whisper, but his voice is firm.

"Prosím, přečti si to, až budeš sám."

"Please read it when you're alone."

Mirek si vezme dopis s úsměvem.

Mirek takes the letter with a smile.

"Díky, Karle.

"Thanks, Karle.

Určitě si to přečtu."

I'll definitely read it."

Sestupují z vrcholu, a každý krok je trochu lehčí.

They descend from the peak, and every step is a bit lighter.

Karel se usmívá v tichu přátelství, které se nyní zdá být silnější.

Karel smiles in the silence of a friendship that now seems stronger.

Naučil se, že někdy je jedinou cestou kupředu být otevřený a upřímný.

He has learned that sometimes the only way forward is to be open and honest.

A i když bude Mirek daleko, ví, že jejich pouto přetrvá.

And even though Mirek will be far away, he knows their bond will endure.