Podzimní ráno na farmě Jiřího bylo plné života.

An autumn morning on Jiří's farm was full of life.

Listí měnilo barvy do oranžova a žlutých odstínů.

The leaves were changing colors into shades of orange and yellow.

Dýně byly rozeseté po dvoře jako malé oranžové kopečky.

Pumpkins were scattered across the yard like small orange mounds.

Jiří, oblíbený zemědělec, měl ale jiný plán než pouhé sklizeň dýní.

Jiří, a beloved farmer, had a different plan than just harvesting pumpkins.

Tajně snil o tom, že se stane choreografem.

He secretly dreamed of becoming a choreographer.

Chtěl, aby jeho slepice předvedly tanec na podzimní festival.

He wanted his chickens to perform a dance at the autumn festival.

Jenže slepice byly tvrdohlavé.

But the chickens were stubborn.

Nestaraly se o Jiřího plány.

They didn’t care about Jiří's plans.

Peckaly zemi a snášely vajíčka, jako by je nic jiného nezajímalo.

They pecked the ground and laid eggs, as if nothing else mattered to them.

Jiří strávil hodiny pokusy je naučit jednoduché kroky.

Jiří spent hours trying to teach them simple steps.

"Vpravo, vlevo, otočka," opakoval trpělivě.

"Right, left, turn," he repeated patiently.

Slepice však vypadaly zmateně.

However, the chickens looked confused.

Jednoho dne Jiří dostal nápad.

One day, Jiří got an idea.

Oblékl se do obrovského kostýmu slepice.

He dressed in a giant chicken costume.

"Teď mě určitě pochopí," říkal si.

"Now they'll surely understand me," he said to himself.

Vyšel na dvůr, kým slepice pozorovaly.

He went out into the yard while the chickens watched.

Když se Jiří pokusil ukázat první taneční krok, zakopl o balík slámy.

When Jiří tried to show the first dance step, he tripped over a bale of straw.

S křikem padal a slepice začaly pobíhat sem a tam, křídly mávaly.

With a scream, he fell and the chickens started running here and there, flapping their wings.

Kukání, kvokání a peří létalo všude kolem.

Clucking, cackling, and feathers flew everywhere.

Zmatek spustil dominový efekt.

The chaos set off a domino effect.

Když se dým usadil, Jiří ležel v poli dýní, obklopený rozesmátými sousedy, kteří přispěchali, zvědaví, co se stalo.

When the dust settled, Jiří was lying in a field of pumpkins, surrounded by laughing neighbors who rushed over, curious about what had happened.

Nakonec se slepice volně pohybovaly kolem něj, jakoby oslavovaly.

In the end, the chickens moved freely around him, as if celebrating.

Festival byl úspěch.

The festival was a success.

Lidé se upřímně bavili Jiřího kouskem.

People genuinely enjoyed Jiří's antic.

Smích rezonoval vesnicí dlouho do noci.

Laughter resonated through the village long into the night.

I když tanec nebyl perfektní, Jiří si uvědomil jednu důležitou věc.

Even though the dance wasn't perfect, Jiří realized one important thing.

Radost a spontánnost mohou být mnohem cennější než dokonale zorganizovaný plán.

Joy and spontaneity can be much more valuable than a perfectly organized plan.

Stal se hrdinou a jeho příběh se vyprávěl po celé vesnici.

He became a hero and his story was told throughout the village.

Jiří se smál spolu s nimi a pochopil, že někdy je lepší nechat věci jít přirozeně, než se pokoušet dokonalost v říši slepic.

Jiří laughed along with them and understood that sometimes it's better to let things unfold naturally than to strive for perfection in the realm of chickens.

Vždyť radost unáší každý tanec dál než jakákoli pečlivě nařízená choreografie.

After all, joy carries every dance further than any carefully directed choreography.