Každý podzim ve vesničce nedaleko Prahy, lidé na podzimní festival přicházejí obdivovat krásu barevné přírody a radost dětí.

Every autumn in a village near Praha, people come to the autumn festival to admire the beauty of the colorful nature and the joy of the children.

Dětský domov byl vždy součástí této události.

The children's home has always been a part of this event.

Oranžové a zlaté listy obklopovaly útulnou budovu z červených cihel, kde se i teď něco připravovalo.

Orange and golden leaves surrounded the cozy red-brick building, where preparations were underway even now.

Jakub, dvanáctiletý kluk, snil o tom, že jeho kresby jednou někoho zaujmou.

Jakub, a twelve-year-old boy, dreamed that one day his drawings would captivate someone.

Miloval kreslení, ale bojoval se sebedůvěrou.

He loved drawing but struggled with self-confidence.

"Má kresba někoho zaujme?"

"Will my drawing captivate anyone?"

ptal se často sám sebe.

he often asked himself.

Eva, laskavá matka všech dětí v domově, připravovala s ostatními dětmi na festival.

Eva, the kind mother to all the children in the home, was preparing with the other children for the festival.

"Jakube, proč se nepřihlásíš na soutěž v kreslení?"

"Jakub, why don't you enter the drawing competition?"

zeptala se mile, když viděla chlapcovu nerozhodnost.

she asked kindly when she saw the boy's hesitation.

"Jsi v tom moc šikovný."

"You're very talented at it."

Jakub se na chvíli zamyslel.

Jakub pondered for a moment.

Měl strach, že se mu někdo vysměje.

He was afraid someone would laugh at him.

Ale Radek, jeho starší kamarád, který dříve žil v domově a nyní tam dobrovolničil, mu dodával odvahu.

But Radek, his older friend who used to live in the home and was now volunteering there, encouraged him.

"Ukaž, co v tobě je.

"Show what you've got.

Nedovol strachu vyhrát," povzbuzoval ho Radek.

Don't let fear win," Radek encouraged him.

Den festivalu přišel.

The day of the festival arrived.

Vše vonělo podzimem, vzduch byl svěží a lidé se bavili.

Everything smelled of autumn, the air was fresh, and people were enjoying themselves.

V koutku s kresbami visely různé obrázky.

In the corner with the drawings, various pictures were hung.

Jakubova kresba na konci řady byla krásná, plná barevných listů a vzpomínek na domov.

Jakub's drawing at the end of the row was beautiful, full of colorful leaves and memories of home.

Když lidé procházejí kolem, začínají zastavovat.

As people walked by, they began to stop.

Pozorují Jakubův obraz.

They observed Jakub's picture.

"Podívej, jak je to nádherné," říká jedna žena s mužem, kteří nadšeně diskutují nad kresbami.

"Look, how beautiful it is," said a woman to a man, who enthusiastically discussed the drawings.

Jakub z dálky s překvapením sledoval, jak jeho obrázek přitahuje stále více očí.

From a distance, Jakub watched in surprise as his picture attracted more and more eyes.

Ohlásili vítěze soutěže a Jakub byl mezi nimi.

They announced the winners of the competition, and Jakub was among them.

Uvědomil si, že jeho práce měla smysl.

He realized his work had meaning.

V tom přišla Eva, Radek a pár lidí včetně oné ženy a muže.

At that moment, Eva, Radek, and a few others, including that woman and man, approached.

"Rádi bychom mluvili s Jakubem," řekl muž s úsměvem.

"We would like to speak with Jakub," the man said with a smile.

Jakubovi srdce poskočilo nadějí.

Jakub's heart leapt with hope.

Radek mu sevřel rameno: "Vidíš, máš talent, a ten má cenu."

Radek squeezed his shoulder: "You see, you have talent, and it has value."

Jakub se usmíval a pocítil novou důvěru.

Jakub smiled and felt a new confidence.

Možná, že jeho budoucnost má více příležitostí, než si kdy dovedl představit.

Perhaps his future holds more opportunities than he ever imagined.

A kdo ví, možná za rohem čeká nový domov.

And who knows, maybe a new home awaits just around the corner.