Podzimní slunce jemně svítilo nad Pražskými hradními zahradami.

The autumn sun gently shone over the Pražské hradní zahrady gardens.

Listí mělo nádherné odstíny oranžové a zlaté.

The leaves had beautiful shades of orange and gold.

Vzduch byl svěží a chladný.

The air was fresh and cool.

Jiří kráčel nervózně vedle Petry.

Jiří walked nervously next to Petra.

Byla to jejich první schůzka.

It was their first date.

Jiří měl celý den důkladně naplánovaný.

Jiří had planned the entire day thoroughly.

Doufal, že všechno proběhne dokonale.

He hoped everything would go perfectly.

Jiří mluvil o historii zahrad, zatímco Petra s úsměvem poslouchala.

Jiří talked about the history of the gardens while Petra listened with a smile.

Byla nadšená a zvědavá.

She was excited and curious.

Mezitím Jiří stále cítil jemné svědění v nose.

Meanwhile, Jiří kept feeling a slight itch in his nose.

Ignoroval to.

He ignored it.

Raději se soustředil na Petřin hlas.

Instead, he focused on Petra's voice.

Hlas, který byl veselý a hudební.

A voice that was cheerful and musical.

Martin, Jiřího nejlepší kamarád, mu dal dobré rady.

Martin, Jiří's best friend, had given him good advice.

"Je důležité být sám sebou," říkal.

"It's important to be yourself," he said.

Jiří mu věřil.

Jiří trusted him.

Ale teď cítil, jak mu začíná slzet oči.

But now he felt his eyes starting to water.

S každým krokem svědilo stále více.

With each step, the itch became more intense.

V tu chvíli si Jiří uvědomil, že je to jeho alergie na ambrózii.

At that moment, Jiří realized it was his allergy to ragweed.

Panikařil.

He panicked.

Bál se, že schůzku zkazí.

He feared he would ruin the date.

Zastavil se a položil ruku na Petřino rameno.

He stopped and put his hand on Petra's shoulder.

"Petro, musím ti něco říct," začal.

"Petra, I have to tell you something," he began.

Petra se zastavila a zvědavě se na něj podívala.

Petra stopped and looked at him curiously.

Jiří se nadechl.

Jiří took a breath.

"Mám alergii a cítím se špatně.

"I have an allergy and I'm not feeling well.

Omlouvám se, jestli to zkazí naši schůzku," řekl s obavou.

I'm sorry if this ruins our date," he said with concern.

Petra se usmála a v očích jí zářilo pochopení.

Petra smiled, and understanding shone in her eyes.

"To je v pořádku, Jiří.

"That's all right, Jiří.

Mohli bychom zajít do blízké kavárny.

We could go to a nearby café.

Dáme si něco teplého," navrhla.

Let's have something warm," she suggested.

Jiří byl překvapen Petřinou ochotou.

Jiří was surprised by Petra's willingness.

Jeho strach se rozplynul.

His fear dissipated.

Děkoval jí za její laskavost.

He thanked her for her kindness.

Společně pak vyrazili hledat útulnou kavárnu.

Together, they set out to find a cozy café.

Objednali si čaj a zákusky.

They ordered tea and pastries.

Povídali si dlouho do večera.

They talked long into the evening.

Jiří si uvědomil, jak důležité je být upřímný.

Jiří realized how important it is to be honest.

Petra mu ukázala, že člověk nemusí být dokonalý, aby byl přijat.

Petra showed him that one doesn't have to be perfect to be accepted.

Jejich vztah díky tomu zesílil a Jiří věděl, že našel někoho výjimečného.

This strengthened their relationship, and Jiří knew that he had found someone special.

Podzimní den, který začal malým dobrodružstvím, se stal začátkem něčeho krásnějšího.

The autumn day that began with a small adventure became the start of something more beautiful.