Slunce svítilo nad rozpadlými budovami Prahy.

The sun shone over the crumbling buildings of Praha.

Vegetace pomalu začala ovládat ulice, zatímco mutantní veverky hopsaly okolo.

Vegetation was slowly beginning to take over the streets, while mutant squirrels hopped around.

Vojta se sehnul a zvedl plechovku starých sardinek.

Vojta bent down and picked up a can of old sardines.

Měl v plánu z nich udělat velký obchod.

He planned to make a big trade out of them.

„Copak to máš, Vojto?

"What do you have, Vojto?"

“ zeptala se Jana, když ho uviděla přicházet.

Jana asked when she saw him approaching.

„Drahocennou lahůdku,“ odpověděl Vojta s úsměvem a zazubil se.

"A precious delicacy," Vojta replied with a smile and grinned.

„Sardinky, co přinášejí moudrost.

"Sardines that bring wisdom."

“Jana se zasmála.

Jana laughed.

„Moudrost, říkáš?

"Wisdom, you say?

Jsou ale určitě prošlé.

But they're definitely expired."

“„Nepodceňuj sílu prodeje,“ pokýval Vojta hlavou a podíval se na ni s mrknutím.

"Don't underestimate the power of a sale," Vojta nodded and looked at her with a wink.

„Kde je Marek?

"Where's Marek?"

“„Pravděpodobně v jeho 'restauraci,'“ odpověděla Jana, „zase hledá ingredience.

"Probably at his 'restaurant,'" Jana replied, "looking for ingredients again."

“Ačkoli Marekova restaurace byla jen ošuntělý stánek s pár rozvrzanými židlemi, naděje ho nikdy neopouštěla.

Although Marek's restaurant was just a shabby stall with a few rickety chairs, hope never left him.

Když Vojta dorazil, Marek zrovna prohrabával starou ledničku.

When Vojta arrived, Marek was rummaging through an old refrigerator.

„Marek!

"Marek!

Mám něco zvláštního,“ zavolal Vojta a zamával plechovkou.

I have something special," Vojta called and waved the can.

Marek se otočil a zamračil se.

Marek turned and frowned.

„Sardinky?

"Sardines?

Ty jsou prošlé!

They're expired!"

“„Ale, naopak!

"On the contrary!"

“ protestoval Vojta.

Vojta protested.

„Jsou staré, ale tím i vzácné.

"They're old, but that makes them rare.

Říká se, že přinášejí moudrost.

They're said to bring wisdom."

“Marek se zasmál.

Marek laughed.

„Vážně?

"Really?"

“Vojta spustil svou show.

Vojta launched into his show.

Mluvil o bájích, přičemž používal všechny triky, které znal.

He spoke of legends, using every trick he knew.

Marek chvíli přemýšlel, zda je moudré je vyzkoušet.

Marek pondered for a moment whether it was wise to try them.

Pak se ale stalo něco nečekaného.

But then something unexpected happened.

Plechovka Vojtovi vypadla a skutálela se do nejbližšího kanálu.

The can slipped from Vojta's hand and rolled into the nearest drain.

Náhle se objevil malý houf hladových veverek.

Suddenly, a small crowd of hungry squirrels appeared.

Všichni sledovali, jak plechovku obklopuje hejno.

Everyone watched as the swarm surrounded the can.

Marek vyprskl smíchy.

Marek burst out laughing.

„Tak tohle bafnout nečekal.

"Didn't see that coming."

“„Dáš mi za ochranu aspoň jednu mrkev?

"Will you give me at least one carrot for protection?"

“ nabídl Vojta se smíchem.

Vojta offered with a laugh.

Marek, pořád šťastný a hladový, podal Vojtovi jedinou mrkev, kterou měl.

Marek, still happy and hungry, handed Vojta the only carrot he had.

Byla to malá výměna, ale znamenala přátelství.

It was a small exchange, but it signified friendship.

Vojta a Jana se zasmáli s ním, uvědomujíc si, že i v post-apokalyptickém světě má smích svou hodnotu.

Vojta and Jana laughed with him, realizing that even in a post-apocalyptic world, laughter held its value.

Pravé bohatství se ukázalo být v kamarádství a radosti.

True wealth turned out to be in friendship and joy.

A kdo by to tušil?

And who would have guessed?

Možná ty sardinky opravdu přinesly moudrost.

Maybe those sardines really did bring wisdom.