Na Karlově mostě voněla létem.

On Karlův most, the scent of summer lingered.

Slunce svítilo vysoko nad Prahou a zdálo se, že by se dalo dotknout.

The sun shone high above Praha, and it seemed as if it could be touched.

Mezi turisty, malíři a muzikanty se proplétala mladá žena s bolestným výrazem.

Among the tourists, painters, and musicians, a young woman with a pained expression wove her way through.

Byla to Tereza.

It was Tereza.

Tereza se opírala o svého přítele Jakuba.

Tereza leaned on her friend Jakub.

„Už to musí být blízko,“ snažila se přesvědčit sebe i jeho, ale její zvrtnutý kotník protestoval s každým dalším krokem.

"It must be close now," she tried to convince both herself and him, but her sprained ankle protested with every step.

Tereza přijela do Prahy kvůli pracovnímu pohovoru.

Tereza had come to Praha for a job interview.

Její odhodlání bylo pevné, ale bolest téměř nesnesitelná.

Her determination was firm, but the pain was nearly unbearable.

„Měla bys si odpočinout,“ navrhl Jakub, starostlivě na ni pohlédl.

"You should rest," suggested Jakub, looking at her with concern.

„Třeba bychom mohli zajít do kavárny a dát si limonádu.

"Maybe we could stop by a café and have some lemonade."

“„Musím to stihnout,“ odpověděla Tereza, trochu tvrdohlavě, „Nemůžu přijít pozdě.

"I have to make it," Tereza replied, somewhat stubbornly, "I can't be late."

“Vedle nich stál Václav, pouliční umělec, který hrál na kytaru a pozoroval kolemjdoucí.

Beside them stood Václav, a street performer playing the guitar and observing passersby.

Jeho hudba roznášela radost po celém mostě.

His music spread joy all over the bridge.

Naklonil se k Tereze a řekl: „Někdy je dobré zpomalit.

He leaned towards Tereza and said, "Sometimes it's good to slow down.

I Mozart občas odpočíval.

Even Mozart took breaks now and then."

“Tereza se nuceně usmála: „Mozart tu se mnou není, ale děkuji.

Tereza forced a smile: "Mozart isn't here with me, but thank you."

“Cesta pokračovala.

The journey continued.

Terezina tvář byla stále více napjatá.

Tereza's face grew increasingly tense.

Každý dotyk chodidla na zem byl bolestný.

Every step was painful.

„Terezo, zpomalíme,“ naléhal Jakub, ale věděl, že ji nezastaví.

"Tereza, let's slow down," Jakub urged, but he knew he couldn't stop her.

Nakonec, když už myslela, že to nedokáže, Václav se rozhodl ji rozptýlit.

Finally, when she thought she couldn't make it, Václav decided to distract her.

Postavil se před ní a začal zpívat veselou písničku.

He stepped in front of her and started singing a cheerful song.

Přidal pár kouzelnických triků, které přitáhly pozornost ostatních kolemjdoucích.

He added a few magic tricks that caught the attention of other passersby.

Tereza se musela zasmát.

Tereza had to laugh.

Na chvíli zapomněla na bolest a uviděla světlejší stránku.

For a moment, she forgot the pain and saw the lighter side.

Její krok se zpevnil a s novým odhodláním pokračovala dál.

Her step became steadier, and with renewed determination, she continued on.

Konečně dorazili k cíli.

They finally reached their destination.

Jakub zkontroloval čas: „Stihli jsme to.

Jakub checked the time: "We made it."

“Tereza se otočila k Václavovi: „Díky za pomoc.

Tereza turned to Václav: "Thanks for the help.

Tvůj zpěv mi opravdu pomohl.

Your singing really helped me."

“Václav zamával: „Moc rád jsem pomohl.

Václav waved: "I was glad to help.

Hodně štěstí na pohovoru!

Good luck with your interview!"

“Jakub slíbil, že na ni počká venku.

Jakub promised to wait for her outside.

Tereza se s novým pocitem posadila těsně za vchod do budovy.

With a newfound feeling, Tereza sat down just inside the entrance to the building.

Uvědomila si, že někdy je důležité zpomalit a přijmout pomoc od druhých.

She realized that sometimes it's important to slow down and accept help from others.

A tak, uprostřed ruchu velkoměsta, našla Tereza nejen svůj cíl, ale i nové porozumění sama sobě.

And so, amidst the hustle and bustle of the big city, Tereza found not only her goal but also a new understanding of herself.