V horkém letním dni, kdy slunce svítilo z jasné oblohy, gymnázium ve středu města ožilo ruchem a bzukotem voličů.

On a hot summer day, when the sun shone from a clear sky, the high school in the center of the city buzzed with the activity and hum of voters.

Lidé postávali v řadách, někteří netrpělivě podupávali botami, jiní si tiše povídali.

People stood in lines, some tapping their feet impatiently, others chatting quietly.

Mezi nimi byl i mladík jménem Tomáš, jehož ruka se lehce chvěla, když držel volební lístek.

Among them was a young man named Tomáš, whose hand trembled slightly as he held the ballot.

"Je to tvůj první volební den?"

"Is it your first voting day?"

zeptala se Jana, jeho přítelkyně, která ho přišla podpořit.

asked Jana, his girlfriend, who had come to support him.

Byla to žena s jiskrou v očích a úsměvem, který dokázal rozzářit i nejtemnější den.

She was a woman with a sparkle in her eyes and a smile that could brighten even the darkest day.

"Ano," přikývl Tomáš, nervózně si mnouc čelo.

"Yes," Tomáš nodded, nervously rubbing his forehead.

"Nechci udělat žádnou chybu."

"I don't want to make any mistakes."

U stolu se sčítaly lístky a Marek, starší pán s přátelským úsměvem, sledoval Tomáše s pobavením.

At the table, ballots were being counted, and Marek, an older man with a friendly smile, watched Tomáš with amusement.

"Lenže, Tomáši, ve státě je dovoleno hlasovat jen jednou," zvolal Marek žertovně, když viděl, jak Tomáš dvakrát zasunul lístek do urny.

"But, Tomáš, in the state, you're only allowed to vote once," Marek called out jokingly when he saw Tomáš slide the ballot into the box twice.

Tomáš zbledl.

Tomáš turned pale.

"To jsem nechtěl!"

"I didn't mean to!"

vykřikl, oči rozšířené strachem.

he shouted, eyes wide with fear.

"Co teď?"

"What now?"

"Ach, Tomáši, klid," řekla Jana s šibalským úsměvem.

"Oh, Tomáš, calm down," said Jana with a mischievous smile.

"Marek jen žertoval.

"Marek is just teasing.

Je to lasička na vtipy."

He's a trickster with jokes."

Marek se hlasitě zasmál, jeho smích rozléhal po místnosti.

Marek laughed loudly, his laughter echoing through the room.

"Promiň, mladíku, nemohl jsem odolat."

"Sorry, young man, I couldn't resist."

Nadále se usmíval, ale laskavě poplácal Tomáše po rameni.

He continued smiling, kindly patting Tomáš on the shoulder.

Tomáš chtěl nejprve utéct, ale Jana ho zadržela.

Tomáš wanted to flee at first, but Jana held him back.

"Pojď, pojďme se na to podívat a zjistit, co dělat dál."

"Come on, let's check it out and see what to do next."

Přiblížili se k jednomu z volebních komisařů, sympatickému muži s vytrvalým klidem ve výrazu.

They approached one of the election commissioners, a sympathetic man with a persistent calmness in his expression.

"Co se tu děje?"

"What's happening here?"

zeptal se s úsměvem.

he asked with a smile.

Tomáš nesměle vysvětlil situaci a čekal vzrušeně na rozsudek.

Tomáš shyly explained the situation and waited anxiously for the verdict.

Komisař se usmál a uklidnil ho.

The commissioner smiled and reassured him.

"To je v pořádku, stává se to častěji, než byste si myslel.

"That's okay, it happens more often than you might think.

Máme na to systém, váš hlas bude zaznamenán správně."

We have a system for this; your vote will be recorded correctly."

Tomáš vydechl úlevou a otočil se k Janě, která ho úspěšně rozptylovala svými vtipy.

Tomáš exhaled with relief and turned to Jana, who successfully distracted him with her jokes.

I Marek uznal, že jeho malý trik byl úspěšný a poprosil o odpuštění.

Even Marek admitted that his little trick was successful and asked for forgiveness.

"Takže svět nekončí," poznamenal Tomáš, když odcházeli z gymnázia.

"So the world isn't ending," remarked Tomáš as they left the high school.

"Možná jsem se trochu přehnal."

"Maybe I overreacted a bit."

"Naučil ses něco nového," odpověděla Jana se smíchem.

"You learned something new," Jana replied with a laugh.

"A ještě k tomu – vtipy dělají svět lepším místem."

"And besides - jokes make the world a better place."

Tomáš se usmál, pocit úlevy ho zanechal s pocitem, že příště to bude o něco snazší.

Tomáš smiled, the feeling of relief left him with the sense that next time would be a bit easier.

Pochopil, že i když se udělá malá chyba, nic opravdu hrozného se neděje.

He realized that even if a small mistake is made, nothing truly terrible happens.

A s přáteli po boku byl vždy připraven znovu čelit jakékoli výzvě.

And with friends by his side, he was always ready to face any challenge again.