Slunce pálilo na starověké ruiny, stíny se krčily pod rozpadlými zdmi a místo bylo téměř opuštěné ticho.

The sun scorched the ancient ruins, shadows cowered under the crumbling walls, and the place was enveloped in almost eerie silence.

Jakub stál nadšený na okraji rozvalin, očima bloudil po starých obloucích a kamenných stěnách.

Jakub stood excitedly at the edge of the ruins, his eyes wandering over the old arches and stone walls.

Přestože jeho batoh vypadal těžký dobrodružství, postrádalo důležité věci jako voda.

Although his backpack seemed heavy with adventure, it lacked essential items like water.

Eva, jeho přítelkyně a průvodce, se zastavila vedle něj.

Eva, his girlfriend and guide, stopped next to him.

"Jakube," řekla varovně, "slunce je horké a my potřebujeme vodu."

"Jakube," she said warningly, "the sun is hot, and we need water."

Ale Jakub měl oči jen pro tajemství ruiny.

But Jakub had eyes only for the mysteries of the ruins.

"Jen na chvíli," odpověděl, "pak půjdeme."

"Just for a moment," he replied, "then we'll go."

Čas plynul.

Time passed.

Jakub prozkoumával úzké uličky a zapomenuté místnosti, zatímco Eva stále nervózně sledovala slunce stoupající na obloze.

Jakub explored the narrow alleys and forgotten rooms, while Eva anxiously watched the sun climbing in the sky.

Nakonec ji žízeň přemohla, její tvář bledla a kolena se podlamovala.

Eventually, thirst overpowered her, her face grew pale, and her knees weakened.

"Jakube, necítím se dobře," zamumlala a chytila se za hlavu.

"Jakube, I don't feel well," she murmured, clutching her head.

Jakub se konečně odtáhl od svých objevů a spatřil, jak je Eva vážně dehydratovaná.

Jakub finally tore himself away from his discoveries and saw that Eva was seriously dehydrated.

Srdce se mu rozběhlo.

His heart raced.

Musel nalézt pomoc!

He needed to find help!

Opustil své průzkumy a začal zoufale hledat po nějakém vodním zdroji.

He abandoned his explorations and began desperately searching for a water source.

Starověké zdi se znovu ukázaly jako labyrint.

The ancient walls revealed themselves as a labyrinth once again.

Čas utíkal a Eva byla stále slabší.

Time was slipping away, and Eva grew weaker.

Nakonec, ve stínu staré kaple, Jakub narazil na malou cisternu.

Finally, in the shadow of an old chapel, Jakub stumbled upon a small cistern.

Byla polozapomenutá, ale uvnitř bylo trochu vody.

It was half-forgotten, but inside there was a bit of water.

S nadějí nabral vodu do svého klobouku a spěchal zpět k Evě.

Hopeful, he scooped water into his hat and hurried back to Eva.

Eva vypila životodárnou tekutinu a pomalu se zotavovala.

Eva drank the life-giving liquid and slowly began to recover.

Jakub, klečící vedle ní, cítil, jak mu padají z ramen všechny starosti.

Jakub, kneeling beside her, felt all his worries lift from his shoulders.

"Je mi líto," šeptal, "příště budu opatrnější."

"I'm sorry," he whispered, "I'll be more careful next time."

Eva přikývla s úsměvem, vidoucí změnu v Jakubových očích.

Eva nodded with a smile, seeing the change in Jakub's eyes.

Jakub pochopil, že příroda i přátelství jsou cennější než jakýkoli historický poklad.

Jakub realized that nature and friendship are more valuable than any historical treasure.

Ruiny dál šeptaly starověké příběhy do větru, ale tentokrát, Jakub naslouchal i jiným příběhům – příběhům Evina zdraví a opatrnosti.

The ruins continued to whisper ancient stories to the wind, but this time, Jakub listened to other stories as well – stories of Eva's health and caution.