
A Bridge to Family: Jakub Finds His Long-Lost Aunt
FluentFiction - Czech
Loading audio...
A Bridge to Family: Jakub Finds His Long-Lost Aunt
Sign in for Premium Access
Sign in to access ad-free premium audio for this episode with a FluentFiction Plus subscription.
Jakub stál na Karlově mostě.
Jakub stood on Karlův most.
Slunce svítilo, léto bylo v plném proudu.
The sun was shining, summer was in full swing.
Turisté fotili sochy a umělci vystavovali obrazy.
Tourists were taking pictures of the statues, and artists were displaying their paintings.
Jakub měl rád ten ruch kolem.
Jakub loved the hustle and bustle around.
Byl to jeho únik z každodenního života v dětském domově.
It was his escape from everyday life in the orphanage.
Jakub se často díval na Vltavu.
Jakub often looked at the Vltava.
Chtěl najít svou rodinu.
He wanted to find his family.
V domově mu nikdo nemohl pomoci.
No one at the orphanage could help him.
Měl jen několik starých fotek a neúplné záznamy.
He had only a few old photos and incomplete records.
Ale nevzdával se.
But he didn't give up.
Jednoho večera seděl na mostě. Maloval Vltavu.
One evening, he was sitting on the bridge, painting the Vltava.
Vedle něj se posadila žena.
A woman sat down next to him.
Jmenovala se Marta.
Her name was Marta.
„Tvoje kresby jsou krásné,“ řekla s úsměvem.
"Your drawings are beautiful," she said with a smile.
Jakub poděkoval a pokračoval v malování.
Jakub thanked her and continued painting.
„Odkud jsi?“ zeptala se Marta.
"Where are you from?" Marta asked.
Jakub se na ni podíval vážně.
Jakub looked at her seriously.
„Z dětského domova,“ odpověděl.
"From an orphanage," he replied.
Marta se zamyslela.
Marta thought for a moment.
„Máš něco po své matce,“ řekla tiše.
"You have something from your mother," she said quietly.
To Jakuba překvapilo.
This surprised Jakub.
„Opravdu mě znáš?“ zeptal se dychtivě.
"Do you really know me?" he asked eagerly.
Marta kývla.
Marta nodded.
„Moje sestra měla syna, ale ztratili jsme kontakt.
"My sister had a son, but we lost contact.
Mysleli jsme, že se nikdy nenajde.“
We thought he would never be found."
Srdce Jakubovi bušilo.
Jakub's heart was pounding.
„Ty jsi má teta?“ ptal se s nadějí.
"Are you my aunt?" he asked with hope.
Marta měla slzy v očích.
Marta had tears in her eyes.
Oba vstali a objali se.
Both stood up and hugged each other.
Od toho dne nebyl Jakub sám.
From that day on, Jakub was not alone.
Marta mu řekla všechno o jeho matce.
Marta told him everything about his mother.
Jakub se naučil, že má rodinu, která ho miluje.
Jakub learned that he has a family that loves him.
Pociťoval radost a klid.
He felt joy and peace.
Už nebyl ztracený chlapec.
He was no longer a lost boy.
Našel své místo ve světě.
He had found his place in the world.
Jakub se díval znovu na Vltavu.
Jakub looked at the Vltava again.
Tentokrát s úsměvem.
This time with a smile.
Karlův most pro něj už nebyl jen místo snů, ale místo, kde začal nový příběh jeho života.
Karlův most was no longer just a place of dreams for him but a place where a new chapter of his life began.